středa 13. března 2019

Vietnam - poslední fáze solotravelerky u konce

Uběhly už zase tři týdny od napsání mého posledního článku, kdy jsem ještě byla v Dalatu. Od té doby jsem opět potkala hromadu skvělých lidí a navštívila pár pěkných míst. Jak už víte, mám na Vietnam 3 měsíce, takže úplně nepospíchám nebo tak. Původně jsem z Danangu chtěla jet do Nha Trangu. To jsem si ale rozmyslela po tom, co jsem potkávala další a další cestovatele, kteří mě od návštěvy odrazovali. Důvod byl jednoduchý. Ruská enkláva. Takže ještě větší hardcore než Mui Ne. A to už bych prostě nedala...

Mluvila jsem s holčinou, u které jsem v Dalatu dobrovolničila a ta mi řekla o městě Quy Nhon. Z Dalatu jel přímý autobus a tak jsem si řekla, proč ne. Autobus vyrážel v 7 hodin ráno z hlavního autobusového nádraží v Dalatu, stál 220.000 VND (220 Kč) a jel 8 hodin. V tom jsou samozřejmě započítané záchodové, tankovací i jedna obědová pauza. Jízda byla epická. Nádherné vyhlídky všude kolem v horách.

pondělí 18. února 2019

Vietnam - výlety v okolí Dalatu

Elephant waterfalls
Momentálně jsem už třetí týden v Dalatu. Dostala jsem se tu k dobrovolnictví (trochu jako slepý k houslím), tak jsem zůstala o něco déle, než jsem plánovala. Obecně se mi ale Dalat líbí, takže mi to ani trochu nevadí. 

Prvních pár dní jsem tu sama jen tak brouzdala a objevovala město a jeho blízké okolí. Po čase mi ale víc než dost začala chybět společnost na výlety a tak jsem se rozhodla využít moderních technologií jako je couchsurfing a tinder

Couchsurfing je super věc. Až doteď jsem žila v domnění, že couchsurfing je dobrý jen na to, když chcete u někoho spát zdarma. Omyl. Na couchsurfingu můžete najít taky vychytávky jako jsou EVENTS, kdy prostě sami zorganizujete nějakou událost, na kterou byste chtěli sehnat lidi a nebo se k nějaké přidáte.Další vychytávkou jsou HANGOUTS, což je obdoba událostí, jen bez detailů. Je to vlastně jen taková krátká věta, kterou "nalákáte" někoho dalšího na podobnou věc. Můžete tam třeba jen napsat "Chci jít na pivo" a lidé ve Vašem okolí to vidí, a když chtějí jít na pivo, přidají se k Vám a napíšou Vám. Já takhle získala super bandu na trek, na který jsem chtěla vyrazit.

pátek 1. února 2019

Vietnam - od moře do hor...

Tak jak se Mui Ne první den zdálo jako ráj, druhý den už jsem měla celkem dost. Jelikož mě ale poslední 3 dny na cestách trápila horečka, kašel a rýma, tak jsem tu potřebovala chvíli pobýt a dostat se z toho. Už druhý den jsem ale zjistila, že jsem se dostala do ruské enklávy, kde na místňáka skoro nenarazíš a když, tak na tebe bude mluvit rusky. Velice příjemné. Krom toho nevím, co je horší, že jsem doteď téměř neviděla anglické nápisy nebo to, že teď naopak vidím všude všechno v azbuce. Vážně hrůza. Jelikož Rusáky zrovna nemusím, začala jsem se cítit fakt divně. Je tu ale pátek a já jedu ve 12:30 směr Dalat a tam se neskutečně těším. Kvůli tomu že kolem mě bude konečně zase příroda...hory...vodopády... Ale hlavně tam nebude už to příšerné vedro a jelikož to není u moře, je velká pravděpodobnost, že tam nebude tolik Rusáků 😁 

úterý 29. ledna 2019

Momentálně ve Vietnamu

Ahoj, ahoj a ještě jednou ahoj...

Ano, já vím, jsem ostuda a třičtvrtě roku jsem si nenašla čas na napsání všech těch článků, které sem dlužím... Kuba už je skoro dopsaná. Chybí mi už jen kousek a opravdu slibuju, že se tu objeví co nevidět. 

Rozhodla jsem se ale dnes napsat tenhle mezičlánek, jelikož jsem zase poslouchala nějaký podcast od Matouše z Travel Bible  a vždycky mě to tak strašně nakopne a mám neskutečnou chuť psát. Ono to tak asi nevypadá s tím, jak dlouho mi trvá ten článek vždycky napsat, ale fakt strašně ráda píšu. Já jsem totiž taková, že strašně nerada ten článek opouštím a kouskuju si ho, takže to chci napsat v kuse (což jsem pokaždé až teď do té Kuby, kterou mám rozepsanou, dělala) a vím, kolik času mi ty články zaberou a v průměru (podle délky cesty) to bývá 7 - 14 hodin, což je vážně něco najít si takový čas v kuse. No a co si budem, někdy ten čas i mám, ale zas není nálada nebo chce člověk holt dělat něco jiného a tak 😀