sobota 4. listopadu 2017

Portugalsko (5. - 11.3.2017)

Tak jelikož jsem už pár dní nemocná, říkala jsem si, že bych tady s tím mohla konečně zase trochu pohnout, jelikož mám ještě pořád dost nehotových článků za poslední rok. A to mě za necelý tři týdny čeká Kuba, takže bych s tím vážně měla něco dělat. Jelikož Vás ani o jednu z procestovaných lokalit nechci ochudit :) Dnes se mrknem na můj březnový pobyt v Portugalsku...

Opět jsem měla na konci prosince dlouhou chvíli a už mě svrběly nožičky, kam bych zase vyrazila. Promyslela jsem destinace, kde jsem ještě nebyla a vybrala Portugalsko. Zpáteční letenka vyšla asi na 47 liber a já si ji zkrátka koupila s tím, že buď se ke mně někdo přidá nebo poletím sama. Byla jsem připravená na dvě varianty. Buď poletím sama a budu po Portugalsku stopovat nebo se ke mně někdo přidá a pronajmeme si auto. Jako vždy jsem přidala příspěvek na facebook o tom, zda se ke mně chce někdo přidat. Ozval se "kamarád" Láďa - uvozovky proto, že jsme se jen tak zběžně znali z olomoucké seberevolty a víc než dva roky jsme se ani neviděli ani si nic nenapsali. Tak jsme si začali psát, Láďa si koupil letenky z ČR do Londýna a nezbývalo než se těšit :) Plán byl v termínu od 5. do 11.3. projet trasu mezi Farem a Portem.


5.3.2017
Sagrés
Láďa přiletěl už o pár dní dřív a tak jsme oba vyráželi od nás z baráčku v Anglii. Honza nás večer hodil na Stansted, tam jsme si vystáli dlouhou frontu na security a vzápětí hned další na gatu při vstupu do letadla. V letadle jsme neseděli spolu, jelikož jsme si kupovali zvlášť letenky. Do Fara jsme dorazili ve 22.20 s cca 15 minutovým zpožděním. V autopůjčovně Sixt jsme měli objednané auto na 23.30, tak jsme tam pomalu vyrazili. Na přepážce jsem odevzdala řidičák, občanku a platební kartu (prošla debetka, uff!) a pak už to začalo. Paní za přepážkou byla ostřílená obchodnice, takže mi nabízela vše možné i nemožné jen aby ze mě vyždímala něco navíc. Zkoušela třeba, jestli nechci vyměnit auto z benzínu na diesel, že je tam nafta levnější a vyplatilo by se mi tedy mít dieslové auto. No to každopádně, když po mně chtěla 59 liber navíc a diesel byl o 0,20 Kč levnější než benzín. Moje matika sice není slavná, ale tohle ještě zvládám. Odmítli jsme vše, co se dalo, jediné, co jsme sami a dobrovolně chtěli bylo e-toll Via Verde, které vyšlo na 1,50 euro na den (9 euro celkem). Je  to šikovná věcička, kterou máte zkrátka v autě a na dálnicích nemusíte řešit mýto a pokaždé vytahovat peněženku. Jen najedete do příslušné řady, projedete, krabička Vám pípne a autopůjčovna Vám na konci strhne automaticky to, co jste najezdili. 
Od paní na přepážce jsme dostali smlouvu a klíčky a šlo se vyzvednout auto. Měli jsme objednané Volkswagen Up nebo podobné a dostali jsme Volkswagen Polo, což bylo lepší. S technikem jsme celé auto prošli, zaznamenali vše, co se nám nezdálo, každý menší škrábanec a už jsme nasedali a odjížděli. Moje první jízda v autě na pravé straně :D Prvních pár metrů jsem jela snad 10 km/h, jelikož jsem si na to auto potřebovala trochu zvyknout, ale pak už to šlo :) Úkol dnešního dne bylo jen dojet na pobřeží a přespat v autě. Těch cca 15 km jsem odřídila, zaparkovali jsme to na nějakém parkingu, kde bylo minimum lamp, sklopili zadní sedačky a ustlali si v kufru :)

6.3.2017 - 200 km
Ráno jsme vstali a šli se podívat na pláž, kde byly obrovské vlny. Mám hrozno chuť do toho moře vlézt, ale vím, že by mě to přešlo hned, jak bych tam byla po kotníky :) Pak jsme se sbalili a jeli jsme dál. První zastávka byla u Xorino cave, kde jsme si prošli celé pobřeží a viděli všechny útesy krásně zvrchu. Původně jsme si tedy mysleli, že hledáme pověstnou jeskyni s dírou nahoře, která je dominantou tak nějak celého Algarve, ale tu jsme nenašli. A když jsem ten samý obrázek jeskyně pak viděla asi ještě na dalších dvou zcela jiných místech, tak vlastně ani nevím, kde ta jeskyně přesně je a jak se jmenuje. Nevadí. Od útesů jsme jeli nakoupit (do Lidlu, jak jinak...ten je nejlevnější prostě všude :D ) a po cestě si všimli městečka s krásně barevnými domy. Tak jsme tam zajeli, prošli barevné čtvrti a pak se mrkli i dolů do přístavu, kde byla jedna jachta vedle druhé. Z barevného městečka jsme se vydali do Algar Seco, kde byly také útesy, městečko a pláž a samozřejmě boarding na lodě do "posvátné jeskyně s dírou" (další). Z Algar Seca jsme jeli do Lagosu, kde jsme nechali auto na parkovišti (1 hodina = 0,60 euro mimo sezónu) a šli si projít město. 
Carvoeiro
Poslední plán dnešního dne byl západ Slunce na Cabo de Sao Vicente podle doporučení průvodce NG. Jelikož jsme tam dorazili už ve 4 a západ Slunce byl až kolem půl 7, měli jsme dostatek času na to obhlídnout obrovský maják, projít si tam všechny útesy, dát si na jednom z nich improvizovanou večeři a nastavit kameru na selfie se západem Slunce. Nastala hodina H a západ Slunce se blížil. Kameru jsme měli pěkně nastavenou za zády mezi dvěma kameny, všechno bylo připravené a pak co? Těsně před západem Slunce se objevil pás mraků, který nám Slunce zakryl a z krásného západu Slunce bylo prd :D Tak jsme se zasmáli a jeli holt dál hledat flek na přespání. Vybrali jsme si parking na útesech nedaleko Carrapateiry, kde jsme usínali za zvuků vln opět v autě :)

7.3.2017 - 465 km
Cabo Sardao
Z Carrapateiry (po tom, co jsme si udělali ranní procházku po útesech) jsme se vydali nejprve směr Aljezur. Ze začátku mi jaksi blbla navigace, ale tak nějak jsme to hravě odhadli a jeli dobře (to, že nám orientace nedělá problém jsme během toho týdne zjistili mockrát). Asi 6 km před Aljezurem jsme viděli dva stopaře (teda spíš Láďa, já byla až moc zahleděná do navigace). Okamžitě jsme se rozhodli, že zastavíme a dva mladý kluky nabrali. Kluci se poskládali i s krosnama do našeho malýho autíčka a už se jelo. Borci byli z Německa (jelikož mluvili anglicky, nepůsobilo mi to žádnou újmu... pozn. autora: nemám ráda němčinu :D ), jeli pracovat do nějakého hotelu a chtěli hodit jen těch 6 km do města, aby si nakoupili něco k jídlu. Tak to byl jen krátký pokec, pak jsme je vyhodili a jeli dál na Cabo Sardao. Zde jsme si dali snídaňosvačinu, opět fascinováni masivními útesy a na ně narážejícími vlnami. Odtud jsme putovali do Évory, kde jsme se chvíli motali ve změti jednosměrek a hledali parkoviště. Nakonec se zadařilo a my našli jedno velké, kde se zřejmě neplatilo. Resp. my neplatili, jelikož všechny cedule byli v portugalštině a parkovací automat jsme neviděli. Prohlédli jsme si protější kostel a pak se vydali do města, kde jsme jako první narazili na muzeum jehož součástí byla i Bones Chapel, kterou jsme chtěli vidět. 
Bones Chapel Évora
Nejprve jsme prošli muzeum, kde byly v jednom patře stovky betlémů a jeden z nich i z Trhových Svin z České republiky. Pak jsme šli do Bones Chapel, kde je v portugalštině hned nad vchodem napsáno: "Jsme kosti čekající na ty vaše" - z toho mi šel až mráz po zádech. Byly tam tisíce kostí. Jen lebek tam bylo 5000 ks. Z Bones Chapel jsme šli dál do města k Templo Romano, zvenku jsme si prohlídli katedrálu Sé (neboli světa - pozn. autora: Katedrála světla je snad v každém španělsky mluvícím města - i portugalsky očividně :D ) a pak šli zpátky k autu. Při západu Slunce jsme vyjížděli směr Mafra, kde jsme chtěli přespávat. Po cestě nás v Mafře zaujal National Palace (chtěli jsme tam druhý den, ale v noci taky nebyl k zahození), tak jsme se zastavili a nafotili si ho ze všech úhlů. Jelikož v bezprostřední blízkosti Mafry byla spousta zeleně, chtěli jsme si ustlat tam. Vybrali jsme tedy místo a jeli. Nejprve jsme vyzkoušeli moji navigaci. Ta nás vedla neuvěřitelnýma cestama. Před námi byla strašně úzká cesta sotva pro jedno auto (nezpevněná) z prudkého kopce dolů a Láďa mi ještě říká, že doufá, že to půjde projet, protože tohle couvat vážně nechce. Tak mu říkám, že by to měl být jen kousek a mělo by se to napojit na hlavní cestu hned. A ejhle. Sotva jsem to dořekla, cesta končila :D Naštěstí tam byla cesta lehce rozšířená, tak jsem vylezla z auta a říkala Láďovi, aby se mohl otočit. Naštěstí jsme měli krátké autíčko. Láďa se skvěle otočil (já bych tam asi brečela doteď, kdybych tam byla sama :D ) a vyjeli jsme zpět nahoru. Mou navigaci jsem musela povinně schovat, jelikož měl Láďa trochu nervy :D To bylo poprvé, co mě holka zklamala. Zklamala mě teda jen dvakrát za ten rok používání, ale tohle fakt přehnala. No, možná tam kdysi dávno cesta byla. Ono to vypadalo celé takové rozkopané. Tak Láďa do své navigace nastavil místo v lese a jeli jsme. Když jsme ale dojeli zpět k National Palace, chtělo to po nás, abychom zajeli do parku, kde ale byla brána a hlídali tam vojáci. Druhý den jsme identifikovali, že šlo o vojenskou školu. Nakonec jsme se rozhodli, že na to kašlem, hamaku opět nevyužijeme a jeli opět na pobřeží na parkoviště u vesničky Barril de Cima a přespali v autě.

8.3.2017 - 305 km
Cabo da Roca
Ráno jsme se opět probudili na útesech a vyrazili do Mafry. Byli jsme tam brzy, tak jsme šli na prohlídku National Palace hned mezi prvníma před 10. hodinou. Prošli jsme celou expozici, strávili tam něco kolem hodiny a půl, pak jsme se šli projít ještě do zahrad. Jelikož jsme měli parkování jen na dvě hoďky a chtěli se ještě najíst, šli jsme si pro jídlo do auta, že koupím parkoviště ještě na hoďku. Šla jsem k parkovacímu automatu, kde byl Portugalec, který mi poradil, že když zmáčknu jen zelené tlačítko (bez peněz), tak mi vyskočí lístek na hoďku zadarmo. Dobrý vědět! 
Po Mafře byl další na seznamu Cabo da Roca na pobřeží. Provoz tam byl hustší, jelikož to byl oblíbený turistický viewpoint. Na Cabo da Roca bylo nádherně. Sluníčko. Teplo. Tak jsme se tam na hhodinku jen tak vyplázli na kameny a relaxovali, povídali si a slunili se. Z Cabo da Roca jsme jeli do Sintry, kde bylo taky plno turistů a zaparkovat v krkolomných úzkých uličkách byl taky docela oříšek. Nakonec jsme ale zaparkovali někde v kopci a prošli si téměř celou Sintru. Bohužel jsme nikam nešli dovnitř, protože už bylo dost pozdě a ani vstupy nebyly nejlevnější. 
Cabo da Roca
Po Sintře už jsme vyrazili směr Lisabon, kde jsme měli zaplacený hostel (jediná postel a sprcha celého týdne). Cesta trvala mnohem déle než hlásila navigace, protože Lisabon byl totálně zasekanej. To jsem si zase vyslechla nadávek během cesty Lisabonem (Láďa řídil :D ). Bezpečně jsme se ale nakonec dostali na parkoviště Alameda, které bylo nedaleko našeho hostelu. Nechali jsme auto v podzemních garážích (24 hodin = 8 euro) a šli hledat hostel. Nebylo to moc těžké. Hostel byl asi 5 minut cesty od parkoviště, jmenoval se Nicely hostel. Původně jsme si mysleli, že půjdem ještě na večerní procházku, ale měli jsme toho za celý den nějak dost, tak jsme usoudili, že postačí sprcha a film. Původně jsme měli objednaný pokoj pro 8 lidí, ale recepční nás dal do pokoje pro 4 (2 palandy) a řekl, že by měla přijet ještě jedna holčina. Nakonec ale nikdo nedorazil, takže jsme měli pokoj jen pro sebe. To celkem jde za 16 euro pro 2 osoby :) 

9.3.2017 - 130 km
Belém - Lisabon
Ráno jsme se vzbudili v 7 hodin, a jelikož byla snídaně od 8 do 10 (v ceně), nebylo kam spěchat. Zatím jsme si tedy pobalili věci a přesně v 8 šli na snídani. K dispozici byla káva, 3 druhy čaje, jakási pomerančová šťáva (strašně sladká), mléko, cornflakesy, tousťák, máslo, šunka a sýr. Takže tak nějak dostačující za ty prachy :) Po snídani jsme vzali věci, hodili je do auta a vyrazili do města. Nejprve jsme vyrazili k mostu, který je dost podobný tomu v San Franciscu a doufali, že po něm budem moct přejít pěšky na druhou stranu a dostanem se na vyhlídku ze sochy Ježíše Krista na druhém břehu. To se ale posléze vyjevilo jako utopie a my zjistili, že to pěšky opravdu nepůjde. Tak jsme to vzdali a jeli tramvají do Belému (nejspíš na černo). Na Alamedě jsme si totiž koupili 24h lístek na MHD, ale nejspíš platil jen na autobusy a metro. Tramvaje se platily extra. Každopádně nám to prošlo. V Betému jsme vše prošli a pak se vydali zpět do centra města. Opět zde byla katedrála světla a další památky. Ale jelikož byl ten den opravdu pařák (okolo 35 stupňu na sluníčku) a my toho chození měli brzy plný zuby, tak jsme se vrátili k autu. 
Lisabonská tramvaj
K tomu počasí. To bylo totiž taky vtipné. Když jsem před Portugalskem koukala na počasí a vše konzultovala s kamarádem Márou, který byl v Portugalsku rok předtím v dubnu, tak na netu bylo, že má být kolem 17-18°C celý týden, což nebyla výhra, ale na cestování dobrý. Mára mě ale přesvědčil, že to ať si nedělám iluze, že takový teplo tam nebude, a že jim půlku dovolený propršelo plus měli chladněji i v tom dubnu. Natož my na začátku března. Tak jsem mu důvěřovala a nevzala si žádný kraťasy a jedno usmolený tílko, který jsem měla spíš jako spodní vrstvu pod tričko. No už vím, že ho nikdy neposlechnu. Každý den svítilo sluníčko. Po 25°C teploty přes den moc nepadali (jen občas na útesech, když hodně foukalo byla pocitovka nižší) a nespadla nám ani kapka. Takže většinu dní, speciálně v Lisabonu a Coimbře jsem Máru proklínala, že nemám kraťasy :D Od teď už je vozím i uprostřed zimy do severských zemí! Nee, to zas přeháním :)
Z Lisabonu byla cesta pohodlnější než den předtím, jelikož nebyl takový provoz a my byli celkem rychle venku a štrádovali jsme si to na sever. Dojeli jsme na pobřeží nedaleko městečka Nazaré a opět si ustlali v autě.

10.3.2017 - 280 km
Batalha
Je tu předposlední den! Hned ráno jsme vyrazili do Batalhy, kde nebyla téměř ani noha. Nejprve jsme se prošli kolem obrovského komplexu kláštera v Batalze a pak šli i dovnitř. Šli jsme ale nějakými zadními dveřmi, které byly otevřené a když jsme to celé prošli, tak na začátku byla brána, kde bylo tickets. Takže vůbec netuším, jestli se tam platilo nebo ne, ale my to měli zadarmo a nikdo nic neříkal :D Pak už jsme jen prolezli suvenýry a jeli do Coimbry, což je krásné univerzitní městečko s nádherným parkem, ve kterém je botanická zahrada a nejstarší katedrála v Portugalsku.
Nejstarší katedrála v Portugalsku
Vše jsme opět prolezli, bylo vedro na padnutí a po 3,5 hodinové procházce jsme toho měli zase dost :) Z Coimbry jsme se přesunuli opět trochu na sever do lesa Bucaco. Tam jsme zaplatili 5 euro za vjezd do parku (pěšky je to zdarma, ale kolem se nedá nikde moc zaparkovat) a dostali jsme mapku s vycházkovýma trasama a popisem co je co. Pár hodin jsme tam pochodili a pak už jsme se jen přesunuli kousek pod Porto na pobřeží, kde jsme to opět zapíchli v autě.

11.3.2017 - 40 km
Porto
Ráno jsme vstali a jeli cca 7 km do centra Porta. Tam jsme zaparkovali u jakéhosi soudu a já šla zkontrolovat parkovací automat (opět jen v portugalštině) a obcházel tam takový starší pán a začal mi vysvětlovat, že dnes se neplatí. Já mu teda nerozuměla ani půl slova, jelikož mluvil portugalsky a portugalština nemá ani se španělštinou moc společného (což jsem si vždy myslela), ale slyšel nás nějaký mladší pán a ten mi anglicky řekl, že dnes se neplatí. Tak jsem poděkovala a ten starší hned začal, jestli mu za tu radu nedám nějaký peníze. Tak to už jsem se smála a tak trochu ocitla myšlenkama zpět v Maroku, kde chtěli peníze opravdu za každou radu (a v Dominikáně jakbysmet...Kuba určitě nebude jiná :D ). Tak jsme ho pak už vesele ignorovali a šli si po svých do města. Města jsme prošli celé, dokonce i přes řeku, ale pořád jsme měli nějakých 5 hodin, než jsme chtěli vyrážet na letistě. A jelikož bylo opět dost teplo a sedět ve městě se nám nechtělo, jeli jsme na pláž nedaleko letiště. Krom jednoho rybáře tam nikdo nebyl, tak jsme si roztáhli ručník a nasávali sluníčka :)  Pak už jsme jen poklidili v autě, sbalili si věci, na nedaleké benzínce natankovali plnou nádrž a jeli na letiště. Předání auta v Sixtu proběhlo bez problémů, mikrobusem nás odvezli na letiště, kde už nás čekali jen tradiční letištní procedury a na 3 dny jsme si to letěli zase do UK.

Proč na tři dny? Protože po třech dnech jsme letěli na 3 dny do Barcelony, kam jsem koupila zpáteční letenky za 10 euro (na osobu). Barcelonu miluju a je to moje srdcovka, takže jsem si ji i napodruhé náležitě užila a rozhodně jsem tam nebyla naposled. V rámci stejné akce jsem koupila i letenky do Amsterdamu na 3 dny (za 10 euro na osobu), kam jsme s Luci letěly na konci března.

Ujeto celkem 1220 km. 

Ceny v Portugalsku:
° cca 25 euro na dálnicích přes etoll Via Verde
° Parking Alameda v Lisabonu - 24h = 8 euro 
° Parking Lagos - 1h = 60 centů
° Parking Mafra - 2h = 60 centů (+ 1h zdarma díky hodnému Portugalcovi)
° Parking Coimbra - 3,5 h = 2,10 euro
° Vstupné National Palace Mafra = 6 euro (student 3 eura)
° Vstupné Bones Chapel + muzeum Évora = 6 euro (student 3 eura)
° Vjezd do lesa Bucaco = 5 euro za auto
° MHD na 24h v Lisabonu (bez tramvají) = 6,75 euro
° Nicely hostel v Lisabonu = 16,20 euro (se snídaní, pro 2 osoby)
V rámci nemoci se pustím rovnou i do Dominikánské republiky, takže za chvíli na viděnou

Žádné komentáře:

Okomentovat