Zdravím milí čtenáři (i když Vás upřímně lituji, jak dlouho na mé články musíte čekat).
Teď to byl trochu extrém, ale slibuju, že se polepším. Teď bude (doufejme) víc času a (nedoufejme) míň dovolených :D Pořád Vám dlužím celkem 5 článků, na kterých velice úpěnlivě v současné chvíli pracuji :) Prvním z nich je Malta, o které si přečtete dnes, jak jste jistě poznali z nadpisu článku... Pak Vám ještě dlužím únorové Maroko, březnové Portugalsko, dubnovou Dominikánskou republiku a červencové Irsko. Z úsporných důvodů jsem se rozhodla, že "eurovíkendy" jako Barcelona, Amsterdam, Wales a Cornwall vynechám :)
 |
| Comino |
Malta, o které si přečtete dnes, proběhla už minulý prosinec, konkrétně 3.- 10.12.2016. Možná by ale bylo záhodno začít s tím, jak jsme se vůbec rozhodly letět zrovna na Maltu. Vlastně jsem o Maltě ani nikdy nic moc extra nečetla a nic moc o ní nevěděla. Jen kde leží, a že je to malý ostrov. Ale jelikož jsem hrozný fanoušek stránky Holidaypirates.com a neustále sleduji nabídky. Ano, možná bych se nazvala i závislákem na těchto stránkách, jelikož je kontroluji opravdu několikrát denně a dokonce i ve chvílích, kdy vím, že nikam letět nemůžu nebo na to nemám apod. Závislost si nevybírá :D Tak jsem zase tak brouzdala jako obyčejně 17.8.2016 (3 dny před odletem do Málagy) a našla jsem deal, který mě oslovil okamžitě (hlavně kvůli ceně se přiznám). 7 nocí na Maltě, 3* hotel, zpáteční letenka Londýn - Malta a transfer z/na letiště za 96 liber na osobu. Což bylo něco okolo 3 tisíc za týden na Maltě. Jediné výdaje navíc jsou jídlo, doprava a případné vstupy. A tak jsem zkusila s touhle nabídkou houknout do vedlejšího pokoje na Luci s tím, že na rozmyšlenou má tak 15 minut, než bude ta nabídka pryč (ano, jsem velice nekompromisní a trochu tlačím na pilu, když se to týká cestování - upozornění pro všechny, kdo by snad stáli o to se mnou cestovat :D )... Luci se zamyslela, ale jelikož je podobný magor jako já, tak té ceně také neodolala a já za míň než 15 minut bookovala letenky na Ryanair a transfery na Hoppa. Hotovo, zaplaceno a teď už se jen těšit...
3.12.
Tři a půl měsíce uteklo jako voda a už tu bylo 3.12. a my vyrážely na dámskou jízdu na Maltu. Cestu jsme započaly typicky "po žensku" a to ve Starbucksu dýňovým latté (však máme skoro ten vánoční čas a k tomu dýňové a perníkové latté prostě patří!). Ve 14.45 jsme pak odletěly na Maltu. Tam jsme podle instrukcí našly Desk 12, kde jsme se nahlásily, asi 40 minut čekaly a pak minibusem vyrazili směr hotel. Za 30 minut jsme byli u hotelu (samozřejmě jsme opět vystupovaly až mezi posledníma). Před námi se ale tyčil náš hotel Sunflower a my okamžitě (už celkem unavené) zabrousily k recepci. Vyplnily jsme ubytovací kartu, dostaly klíč od pokoje č. 502 v pátém patře a hurá do postele!
4.12.
 |
| Azurové okno (Gozo), které už neexistuje |
Jelikož měl být dnes nejkrásnější den, tak i přesto, že jsme nebyly ještě úplně vyspalé jsme vstaly v 6.30. Našly jsme, že po Maltě se skvěle cestuje pomocí autobusů, načež si stačí koupit tallinja card - explore,která Vám za 21 euro zajistí neomezené cestování po celém ostrově. Takže první úkol dne - sehnat tuto kartu. Jelikož jsme na jihu Evropy a je ještě celkem časně ráno nehledě na to, že je neděle, už se trochu obáváme toho, že to nebude jednoduché :) Našly jsme pár potencionálních míst na internetu a vydaly se k prvnímu. Nebylo to daleko od hotelu (cca 10 minut pěšky) a hned jsme trefily do černého. Byla to malá sámoška se vším, kde mimo jiné stará paní prodávala i tyto karty na autobus. Byla moc milá a začala nám vyprávět o ostrově, a že kdybychom cokoli potřebovaly, máme se za ní klidně stavit a ona nám pomůže. Vážně příjemná první zkušenost s Malťany. Problém byl v městečku Bugibba trochu s orientací. Ač máme s Luci vážně dobrý orientační smysl, tak ve městech s úzkými uličkami a bez mapy je to vážně za trest :) Tak jsme se chvilku trochu motaly než jsme se konečně zorientovaly. Nakonec jsme se ale vymotaly, koupily si nějaké jídlo a šly na autobus do Cirkewwy (odkud odplouval trajekt na Gozo). Na autobus jsme nečekaly snad ani minutu, jelikož autobusy jsou vážně super doprava a jezdí prostě pořád! V Cirkewwě jsme si koupily zpáteční jízdenku na trajekt za 4,65 euro/os. a jelo se na Gozo. Seděly jsme na venkovní palubě a fotily a točily o sto šest. Míjely jsme ostrov Comino s jeho Modrou lagunou, kam se samozřejmě chystáme taky.
 |
| Koupačka v Ramla bay |
Na Gozu jsme chytly autobus do hlavního města Victorie (explore card z Malty platí i na autobusy na Gozu), tam jsme jen v rychlosti mrkly na Cittadelu a pokračovaly dalším autobusem do Ramla bay, kde jsme původně chtěly vidět Calypso Cave, kterou jsme ale nakonec vůbec nenašly :D Za to pláž se nám velice zalíbila a my přehodnotily plány a rozhodly se, že tam chvíli zůstaneme, vykoupeme se a načerpáme trochu energie ze Slunce :) Když jsme načerpaly dostatek, bylo třeba vyrazit dál, abychom na Gozo stihly vše, co jsme původně chtěly. Jely jsme tedy autobusem zpět do Victorie a přestoupily na autobus do Dwejry, kde se nacházelo Azurové okno (záměrně píšu nacházelo, jelikož už po něm nezbylo ani památky, cca 3 měsíce po naší návštěvě, konkrétně 8.3.2017, moře srovnalo okno se zemí - a pro hnidopichy "néé nemůžu za to" :D ). Bylo už celkem pozdě, tak jsme se rozhodly, že tu cca hoďku počkáme na západ Slunce. Udělaly jsme si nádherné fotky, daly si kafe a zmrzku, počkaly dalších 40 minut na bus a jely zpět (dnes už potřetí) do Victorie. Tentokrát jsme ji prošly důkladněji a to jak Cittadelu tak obecně město a už za tmy jsme jely autobusem zpět k trajektu, který jel asi v půl 11.
5.12.
 |
| Blue Grotto |
I dnes vypadalo počasí slibně, tak jsme se rozhodly pro další přírodní památky. Vstaly jsme v 7.30 a vydaly se autobusem do Rabatu. Tam jsme měly 40 minut času,tak jsme si prošly kousek Mdiny a koupily si snídani. Poté jsme jely autobusem (což byla téměř jízda smrti a dodnes si myslím, že ten řidič už měl života dost) k Dingli Cliffs, kde jsme vystoupily a udělaly si cca 2 km procházku podél útesů. Při čekání na autobus pak vznikla zcela náhodou filozofická otázka "Kde má vlastně sněhulák koule?", jelikož se sněhulákům vždy dodělávají max prsa. Stejně jsme to nevymyslely a autobus už byl tady. Autobusem jsme jely na zastávku Panoramma, kde byl krásný výhled zvrchu na Blue Grotto. Trochu jsme zase pofotily a šly jsme podél silnice dolů, odkud přímo odjížděly loďky do Blue Grotta. Zaplatily jsme si loďku (8 euro/os.), chvíli počkaly, nasadily vesty a vyrazily podél pobřeží na 25 minutový minivýlet. Podívaly jsme se přímo do Blue Grotta a byl to vážně pecka zážitek. Ty peníze za to rozhodně stály. Po výletu, kávičce a sváče na útesech, jsme se vydaly autobusem zpět do Rabatu. Tam jsme prošly celou Mdinu a v Rabatu jsme navštívily St Paul´s catacombs (5 euro). Ty mě osobně až tak nenadchly. Asi jsem čekala něco trochu víc creepy. Moc světla na mě a taky žádní kostlivci :D
6.12.
 |
| Popeye village |
Na dnešní ráno jsme měly vymyšlené dva plány s tím, že se rozhodneme podle počasí. Zataženo sice bylo, ale nepršelo, tak jsme se rozhodly pro vesničku Popeye, což je tzv. vesnička Pepka Námořníka. V roce 1980 se tu točil film Pepek Námořník a barevné městečko v překrásném zálivu s azurovou vodou bylo celé vytvořeno právě kvůli tomuto filmu. Po natáčení zde ale zůstalo a dnes funguje jako zábavní atrakce. Vstupné do vesničky bylo 10,50 euro/os. a v ceně byl jak vstup, tak vyjížďka lodí podél pobřeží, pohlednice a vánoční punč. Prohlídly jsme si jen kousek vesničky a pak šly na projížďku lodí. Kapitán nás teda vůbec nešetřil a my byly celkem mokrý. Po projížďce jsme prošly zbytek vesničky včetně Santovy vesnice, která tu byla jako externí expozice právě kvůli blížícím se Vánocům. V suvenýrech jsme si vyzvedly pohlednici (do deníku se vždycky hodí) a pak si s výborným punčem sedly na terasu. Byl to celkem paradox- vánoční punč, terasa, Slunce, palmy a začátek prosince :)
 |
| Popeye village |
Z vesničky Popeye jsme vyrazily autobusem do zátoky Golden Bay. Byla tam nádherná pláž, ale krom ní a velkého rezortu tam nebylo nic. Ze zátoky jsme pokračovaly do Vallety, hlavního města Malty. Celou jsme ji prošly, nakoupily suvenýry, ale jelikož byla narvaná lidmi, úplně nás nenadchla a my prchaly zpět na hotel.
7.12.
 |
| Qawra church |
Dnes to byla s počasím bída. Proto se celý den nesl trochu ve znamení zewlingu. Ráno žádné rychlé vstávání, vylezly jsme až někdy v půl 10 a šly do bazénu. Tam jsme ale dlouho nevydržely (ani ve vířivce), jelikož voda byla dosti studená. Vyrazily jsme tedy, vybaveny deštníky, na procházku po Buggibě. Na konci města jsme si sedly do kavárny a daly si kafíčko a homemade cake. Pak jsme se rozhodly, že se zajedeme busem mrknout do Sliemy a pak se někde stavíme na véču (nejlépe nějakou rybku, když už jsme u toho moře). Nikde ale restaurace rybami zrovna nepřekypují (divné na ostrově ve Středomoří), ale po cestě jsme uviděly restauraci Ocean Basket, tak jsme se rozhodly jít tam. Daly jsme si talíř pro 2 osoby, kde byl mix různých potvor - krevety, treska, kalamáry, mušle a k tomu butternut squash and spinach. Byla to mňamka!
8.12.
 |
| Marsaxlokk |
Dnešní dopoledne bylo lehce umrholené, ale doufaly jsme, že to odpoledne přejde. Kolem 10. hodiny jsme vyrazily do Birzebbugy, kde jsme prošly obrovský přístav s nádherně modrou vodou a pak pokračovaly do Marsaxlokku. Nádherné, přístavní, tradiční, turistické městečko, kde vzduch voní solí a rybinou... Hlavně, že jsme včera sháněly restauraci s rybami! Tady to byla téměř každá. Rozhodnuto - zítra jedeme na večeři sem - nevadí, že je to přes celý ostrov :D Sedly jsme si opět do kavárny, daly si kávičku, dortíky a čokoládový fondán s vanilkovou zmrzlinou. Když jsme vylezly, mezi mraky už se objevovalo sluníčko a zbytek dne už byl bez deště (na to, že nám na Maltě hlásili déšť 6 dní ze 7 a nakonec pršelo jen 1,5 dne...not bad :)). Z Marsaxlokku jsme pokračovaly autobusem do Marsaskaly, kde jsme se zasekly na útesech, jelikož byl dost velký vítr a tudíž velké vlny, snad hodinu a půl jsme strávily pozorováním, točením a focením rozbouřeného moře. Odsud jsme jely zpět do Vallety (což je jako správné hlavní město zkrátka uzel, kde přestoupíte na jakýkoli autobus kamkoli) a z Vallety pokračovaly do Rabatu, kde se konaly vánoční trhy. Popíjet horký svařák ve 20°C, zatímco prodejci na sobě mají trička a vánoční čepice a všude kolem Vás je úžasná vánoční výzdoba, je vážně úsměvné :) A jelikož na Maltě je 98% křesťanů, Vánoce zde, co se výzdoby týká, vážně nepodceňují :)
9.12.
 |
| Dragonara Cave |
Dnes jsme se rozhodly jet znovu do Cirkewwy prozkoumat, odkud přesně jezdí lodě na Comino, abychom to nemusely zítra ráno hledat a nepromarnily jsme šanci jet tam co nejdřív. Stánek, kde měli prodávat lístky jsme sice našly okamžitě, ale byl zavřený a ani nevypadal, že by se ho někdo dnes chystal otevřít. Cedule žádná. Šly jsme tedy podél pobřeží k hotelovým komplexům, odkud bylo psáno, že by měly lodě jezdit taky. Tam také nebyla ani noha a dokonce ani žádný stánek. Tak jsme to vzdaly, jely asi 3 zastávky autobusem, vystoupily a šly na průzkum poloostrova na severu. Došly jsme až na samý cíp, kde byla kaple přímo na útesech, odsud jsme pokračovaly podél pobřeží až do Coral Lagoon, kde měla být Dragonara Cave, kvůli které jsme se tam vlastně původně vydaly. Obcházely jsme skalnaté pobřeží dokola a stále nic neviděly. Až jsme najednou slyšely nějaké šumění a přímo před námi byla obrovská díra do země (nikde jediná cedulka nic...sem bych chtěla jít třeba večer pít s partou...ani nevíš a jsi v jeskyni nebo spíš mrtvej). Díra vedla přímo do jeskyně, do které byl přístup jedině z moře. Dnes ale bylo moře dost rozbouřené, takže by to bylo nereálné. Po fascinaci obří dírou jsme si všimly, že nedaleko u jednoho z útesů vyvěrá jakýsi gejzír (samozřejmě to bylo jen jakousi skulinou v kamenech a rozbouřeným mořem, ale bylo to epické). Více než hodinu jsme jen stály a fotily "Soptíka", jak jsme ho téměř okamžitě začaly přezdívat. Chvíli jsme si připadaly skoro jako na Islandu :D
 |
| Soptík :D |
Odsud už jsme pak jely zpět do Bugibby, stavily se v suvenýrech, pak se stavily na hotelu a vydaly se na večeři do Marsaxlokku. Jely jsme do Vallety (jako tradičně), kde nám to krásně vycházelo 10 minut na přestup. Přijela 81ka, my nastoupily, sedly si do naší oblíbené předposlední řady vlevo a náš autobus začal couvat ze zastávky. Vedle nás ale zrovna na zastávku přijížděl druhý. Náš autobus začal troubit a já Luci ukazovala, že hned vedle mě je zrcátko toho druhého autobusu, a že jsou to milimetry. A najednou prásk a zrcátko nekompromisně narazilo do skla přímo vedle mě. Okno popraskalo a oba autobusy zastavily. Chvíli se nedělo nic a my nehnutě seděly. Pak se ale jeden z nich o kousíček pohnul a okno začalo opravdu hlasitě praskat. Jelikož jsem seděla přímo u toho skla, okamžitě jsme se zvedly a začaly prchat a s námi i všichni ostatní. To už i řidič všem řekl ať opustí autobus. Chvíli to řidiči zvenku zkoumali, pak náš řidič nasedl do druhého autobusu a couvl, čímž serval celé zrcátko a po zemi se rozlétly střepy. Okno našeho autobusu (před chvílí ještě můj výhled z něj), ač totálně prohnuté a popraskané, zůstalo na svém místě. Oba autobusy odjely, nikdo nám neřekl půl slova a nám nezbývalo než čekat na 85ku, která jela za dalších 20 minut. Zrovna když pospícháme na večeři a jedeme si pro ni přes celý ostrov...ach jo...
Do Marsaxlokku jsme nakonec dorazily, usadily se v restauraci Pisces, kde jsme si objednaly denní meníčka, což ten den byly ryby Lampuka a Avrata se salátem a hranolkama. Za každé menu jsme daly 10,99 eur, což mi přišlo celkem směšné. Dobře najedené jsme jely zpět do Bugibby, kde mě čekal potěšující email o tom, že druhý den se na Comino jede stoprocentně, že dnes se nejezdilo kvůli špatnému počasí na moři. První loď jede v 10 ráno a tak jsme šly s dobrým pocitem, že nám vyjde i Modrá laguna, spát :)
10.12.
 |
| Blue Lagoon (Comino) |
Jak už jsem psala, dnešní den jsme se rozhodly strávit na vedlejším ostrově Comino, kde se nachází Blue Lagoon (zátoka s až neuvěřitelně modrou vodou). V 8.15 ráno jsme šly na recepci odhlásit se z hotelu. Zavazadla jsme si nechaly v luggage roomu a jely autobusem do Cirkewwy. Tam jsme si koupily zpáteční jízdenku na Comino za 15 eur/os. s prohlídkou jeskyní na zpáteční cestě. V 10 hodin první lodí nás jelo cca 25. Když jsme dorazili do Modré laguny, bylo to jako sen. Nikde nikdo jen absolutně modrá, čistá, azurová a překrásná voda a u ní malá plážička s bílým pískem. Nejprve jsme se s Luci vydaly na průzkum ostrova, kde je podle všeho jen hotelový resort s pár dalšími ubytovacími zařízeními, Dive centrum a policejní stanice. Zabralo nám to tak hodinku. Už začínalo být opravdu horko a my se vrátily zpět do Modré laguny. Zrovna když jsme tam dorazily, přijela velká výletní loď Sea Adventure a z ní se začaly hrnout zástupy lidí. Uff, ještě že své místečko na pláži už máme zabrané. Ale bylo to těsné. Užívaly jsme si vody a Slunce, přebrodily jsme se na protější malinkatý ostrůvek Cominotto, což je pro nás obě v současnosti nejmenší ostrov, na kterém jsme kdy byly. V 15.15 jsme jely lodí zpět do Cirkewwy, ve stánku si daly kafčo, jely autobusem zpět do Bugibby, v hotelu si vyzvedly zavazadla, převlékly se a jely busem X3 na letiště. Rozhodly jsme se totiž že nevyužijeme náš zpáteční transfer na letiště, ale jelikož tam ty autobusy jezdí opravdu často a máme naši unlimited card, pojedem na vlastní pěst.
Závěrem bych Maltu shrnula v pár větách. Rozhodně si myslím, že ji stojí za to navštívit (i s vedlejším Gozem a Cominem). V prosinci je Malta levná a přitom je tam příjemné počasí kolem 20°C. Veřejná doprava je tam levná (21 eur = 7 dní), spolehlivá a dojedete s ní vážně všude. Byla jsem vážně vděčná, že jsme si rozmyslely pronájem auta, když jsem viděla, jak se na Maltě řídí. Dost aut a autobusů a neskutečně úzké uličky. Často jsem nevěřila, že ten autobus projede bez újmy. To jsem ale ještě nebyla v Maroku. Na konci února už jsem zcela změnila názor a dnes už si vlastně myslím, že Malta má super dopravu :D Osobně si myslím, že týden je na návštěvu ostrova tak akorát stylem, že stihnete vše, ale nevyplivnete plíce, ale zároveň se nebudete ani nudit. Velkou výhodou je, že kromě jiného je oficiálním jazykem na Maltě angličtina, takže nemáte absolutně problém s tím se někde domluvit. Ráda bych se na Maltu někdy podívala i v létě, až budou pláže krásně upravené a bez řas, ale trochu se bojím, že množství turistů by můj super názor na Maltu dosti změnilo...Tyhle off-peak holidays mají prostě své kouzlo :)
Na viděnou v Maroku...
Žádné komentáře:
Okomentovat