TERASTE: Skotsko (2.

Jak jsem slíbila, tak taky konám. I když mi to samozřejmě trvalo opět dlouhou dobu. Mezi prací a cestováním už mi toho času zas tolik nezbývá, tak se mnou mějte trpělivost ;)

Cestu do Skotska jsme plánovali už pár měsíců předem a nakonec se nám dala dohromady celkem dobrá parta 10 lidí. Jeli jsme 3 autama (českýma), který máme já, Honza a Luci tady v Anglii.

1.DEN (2.7.2016) - celková trasa: 370 km

Konečně tu byla sobota a náš roadtrip směr Skotsko začal. Jelikož jsme v Anglii ještě nebyli komplet, muselo se pro poslední 4 účastníky sjet na letiště. To si vzal na starost Honza. Já, Evča (ta přiletěla o pár dní dříve), Luci a Ondra jsme vyrazili dalšími dvěma auty směr sever, s tím, že druhýho Honzu vyzvednem na farmě nedaleko Lincolnu. Po cestě jsme se zastavili ještě na malé procházce v zátoce The Wash. Sraz všech 3 aut jsme měli ve Sleafordu u Lidlu, kde se rovnou i nakoupilo. Po nákupu jsme přeházeli věci i lidi a v sestavách Honzova Octávka - Honza, Bob, Kuba, Honza; moje Beruška (Fabia) - já, Evča, Bára, Martin a Lucčin Peugeotek - Luci, Ondra a hromada našich věcí, jsme vyrazili směr Scotland. První noc jsme ještě byli nuceni strávit v Anglii, jelikož Skotsko je od nás daleko. Dojeli jsme do městečka Scarborough, které jsme si prošli a pak jeli ještě kousek na sever, kde jsme pod Whitby našli kemp. S Bárou jsme šly na recepci poptat se na cenu a zda mají místo. Netvářili se moc nadšeně, když jsme jim oznámily, že tam chce přespat banda 10 lidí, ale nakonec pán souhlasil pod podmínkou, že dáme s Bárou na kluky pozor, aby nedělali bordel (haha, fakt jednoduchý úkol :D ). Kemp byl pěknej (hlavně stál 7,20 libry/os., což je na Anglii zadarmo), jen tam teda pěkně fučelo tím, že to bylo skoro na pobřeží. Postavili jsme stany, vzali pitivo a šli se po foothpath projít k útesům a dolů k moři. Kluci pak ještě trochu pařili, ale my zapadly do stanů a spali.

2.DEN (3.7.2016) - celková trasa: 310 km

Druhý den jsme vše ráno pobalili a vyrazili jelikož nás čekala opět dlouhá cesta, tentokrát až do Edinburghu, kde jsme měli zabookované ubytování v kontejnerech. Jeli jsme podél pobřeží kolem Whitby a přes Newcastle upon Tyne (zde jsme projeli Tyne Tunnel - 1,7 libry) až do Belfordu, kde jsme kousek nad ním uhnuli a udělali si takový menší výlet na pláži mezi dvěma hrady - Lindisfarne Castle a Bamburgh Castle (byla to do té doby asi nejhezčí pláž jakou jsem v Anglii viděla). Na skotské hranice nám zbývalo cca 40 km a tak jsme pokračovali. Se všemi jsme měli sraz v Edinburghu u Decathlonu, kde si ještě někteří chtěli něco dokoupit. Pak už jsme jeli hledat ubytko. Nebylo to tak těžké. Byl to zkrátka betonový oplocený plac, na kterém stalo pár kontejnerů. S Bárou jsme šly opět dovnitř. V jednom z kontejnerů byla recepce, kde nás přivítal strašně cool dredatej týpek. Řekl nám co a jak, zeptal se nás odkud jsme... Když jsme řekly z ČR, čekala jsem zase nějaký otřepaný fráze jako "Czechoslovakia" nebo "Prague", ale týpek mě úplně odzbrojil, když na mě vytasil, že má kámoše, co jezdí hrát baseball do nějakýho města "Olomouk", tak jsem se začala smát, řekla mu, že super, že to město miluju, 5 let jsem tam studovala a tak. On nás potom provedl po "kontejnerovém městečku"(vážně to tak vypadalo.. jeden kontejner sprchy, druhý záchody, třetí kuchyň a uprostřed plácek s koženýma gaučema, nad kterýma byl postavenej altán proti dešti...zkrátka to bylo boží! - to, že to stálo asi 350 Kč/os. bylo boží ještě víc, jelikož normálně se ubytko v Edinu pro jednu osobu na noc pohybovalo od 1000 Kč výš), oznámil nám, že kontejnery se nezamykají, že si tam lidi mezi sebou nic nekradou. Trochu jsme znejistěly, ale ok. Šly jsme pro ostatní, vyfasovali ložní prádlo, povlíkli peřiny, hodili si věci do konťáku, kde bylo 6 paland, takže jedna zůstala volná (resp. dvě vrchní postele) a vyrazili jsme do města. Prošli jsme si to hlavní v Edinu a večer jsme se rozdělili. Většina šla do hospody a já, Luci, Evča a Bob jsme vyrazili na jakousi horu uprostřed města, kam chodilo spoustu lidí. Až teprve asi před dvěma měsíci jsem zjistila, že to byl 251 m vysoký Artušův trůn (Arthur´s Seat), což je vyhaslá sopka přímo v centru města, ze které je na něj právě nejhezčí výhled. Večer jsme se pak sešli všichni "na dvorku" před kontejnery, popíjeli a nakonec se rozjela celkem dobrá párty, během které jsme zjistili, že tam bydlí i další Čech Franta, který se k nám nakonec přidal. Z téhle akce mám celkem mlhavo, takže detaily nejsem úplně schopná poskytnout :)

3.DEN (4.7.2016) - celková trasa: 233 km

Třetí den jsme pojali trochu ve filmovém duchu. Jelikož já jsem se vzbudila s lehkou kocovinkou, raději řídil až k Loch Long Martin. Jako první zastávku jsme si dali městečko Stirling, kde jsme okoukli hrad (Stirling Castle) a pak zajeli k mostu, kde se natáčela slavná scéna ze Statečného srdce. Odtud jsme pak jeli na Doune Castle nedaleko, což je zase hrad Leoch ze seriálu Outlander (který je mimochodem super). Na tenhle hrad jsme si všichni koupili i vstup (5,5 libry/os.) a šli ho omrknout zevnitř. Odsud už jsme jeli do národního parku Loch Lomond and The Trossachs. Po cestě jsme se zastavili na vodopádech Falls of Falloch. Pak jsme objeli velkou část jezera Loch Lomond a přemýšleli, kde necháme auta a uděláme si takový malý trek. Nakonec jsme po západním pobřeží jezera dojeli až k Loch Long, kde jsme si dali asi 2,5 hodinový trek údolím Glen Loin. Skoro celou dobu nám pršelo, takže to bylo opravdu výživné :) Odsud jsme pak zase autama vyrazili po stejné cestě na sever a domluvili se, že opustíme národní park, abychom mohli spát někde v přírodě a ušetřili za ubytko (ve Skotsku se totiž smí spát kdekoliv vyjma národních parků).

Dojeli jsme výš než jsme původně plánovali a přespali na odpočívadle kousek před Glen Coe. Rozdělali jsme stany a gril. Ráno jsme se kochali tím krásným výhledem na okolní přírodu. Jezero, hory...na takovym místě je radost ráno vstávat. Jediné, co nás od tohohle přespání začalo štvát a nepřestalo celé Skotsko byly MUŠKY! Vážne otravný malinký mušky, který vám nedali pokoj ani na chvilku :) Jako jediná zbraň proti nim se nakonec ukázaly vlhčený arganový ubrousky z Primarku :D

4.DEN (5.7.2016) - celková trasa: 50 km

Jelikož jsme předešlý den ujeli asi o 60 km víc než bylo původně v plánu, na dnešek nám zbývalo pouhých 50 km v autě. Ráno jsme tedy vyrazili přes krásné údolí Glen Coe směr Ben Nevis. Zaparkovali jsme u Glen Nevis Visitor Centre, kde jsme nasbírali info (a mapu) o výstupu a v 11.00 vyrazili připraveni na vše na nejvyšší horu Velké Británie (ta sice měří jen 1344 m, ale když si představíte, že to jdete z nuly, tak je to určitě nejvíc, co jsme zatím vylezla). Výhledy byly celou cestu úžasný. Z počasí jsme tam zažili snad všechno...slunce, sníh, mlha, déšť. Když jsme lezli nahoru, tak dole bylo asi 25°C a nahoře pak asi 1°C, takže slušný rozdíl. S Ondrou a Luci jsme šli poslední a vyškrábali jsme se tam ve 14.45. Jelikož tam byla taková klendra, byla to spíš rychloakce ve smyslu nabalit na sebe všechno teplé oblečení, udělat rychlou dokumentaci (kolem nebylo stejně vidět nic) a zase rychle dolů. Dole jsme byli okolo půl 6, nasedli jsme do aut a vydali se údolím Glen Nevis, na samém konci jsme zaparkovali a šli asi 2 km pěšky ke 120 m vodopádům Steall Falls (Bára se rozhodla šetřit boty a nejít s námi). Byla to nádhera. Přechod přes řeku po ocelovém laně (který zase nezdolala Luci, tak na nás počkala). Při přeskakování potoka se mi hnul pod nohou kámen, takže jsem si vyzkoušela jaký to je přijít o suchý boty v jedné vteřině. Samozřejmě jsem si u toho i pěkně namlela, takže k mokrým botám jsem ještě dostala zdarma pěkně velkou modřinu :) Stejně té cesty a žádných suchých bot ale nelituju, protože ten pocit pod vodopády byl k nezaplacení.

Po cestě zpátky jsme byli všichni tak nadšení, že jsme vymýšleli plány, jak dojdem k autům, vezmem věci a půjdem spát právě někam do údolí blíž k vodopádům. Když jsme ale dorazili k autům, začalo trochu pršet, většina lidí neměla pláštěnky na krosny a plán byl rázem smeten ze stolu. Kousek od aut byl ale ucházející plácek, tak jsme se rozhodli postavit stany a zůstat tam. Jelikož jsme se dva dny nesprchovali, Honzík se nutně potřeboval vykoupat a tak šel do ledového potoka vedle silnice. My s holkama šly nakonec taky, i když mám pocit, že spíš z hecu, jelikož my jsme se na rozdíl od chlapců tak často mýt nepotřebovaly :D Z (nahé) koupele u silnice nás vyrušila až Japonka s přítelem, kteří zrovna projížděli v autě po silnici a zastavili přímo na můstku nad námi. Ona se chichotala a ukazovala jak kdyby nikdy neviděla 4 nahý baby a pak pokračovali dál :D

5.DEN (6.7.2016) - celková trasa: 248 km

Ráno jsme jeli zpět údolím Glen Nevis do Fort William, kde jsme omrkli Inverlochy Castle (což bylo rychlé, jelikož to byla jen taková rozpadlina). Z Fort William jsme pokračovali kolem Loch Eil a Loch Shiel do Glenfinnanu prohlídnout si Glenfinnan Viaduct, což je takový ten viadukt samý oblouk, po kterým jede bradavický expres v Harry Potterovi. Odtud jsme se vrátili zpět do Fort William, kde jsme v Ben Nevis Distillery absolvovali prohlídku s ochutnávkou whisky na závěr.

Pokračovali jsme na sever až k jezeru Loch Ness, kde jsme se k němu šli projít. No co vám budu povídat, asi to nejnudnější a nejošklivější jezero, jaké jsem ve Skotsku viděla. Takže pro mě jen přeceňovaný pojem a příšeru jsme taky neviděli. Tady jsme měli podle původního plánu přespat, ale rada rozhodla, že ještě není tak pozdě, tak to hecnem a budem pokračovat na ostrov Skye.

Po cestě jsme zastavili na Eilean Donan Castle, kde se zas točily nějaký bondovky plus další filmy. Padla myšlenka, že se chceme někde vysprchovat (ZASE?! - ta určitě přišla od kluků), tak jsme zkusili nedaleký kemp, jestli nás za nějaký poplatek nenechají použít jejich sprchy. Byli ale nekompromisní a poradili nám veřejné sprchy v posledním městě před Skyem (Kyle of Lochalsch), odkud pak vede most na ostrov. Veřejné sprchy jsme našli, všichni využili (jelikož jsme věděli, že se zas jen tak neumyjem), ale když jsme se vraceli do aut pršelo, že nebylo vidět na krok. Tak jsme chvíli seděli v autech a modlili se, ať to přejde. Nepřešlo... Ale i tak jsme vyrazili vstříc osudu. Přejeli jsme most a ocitli se na ostrově Skye. Hledali jsme po cestě plac na přespání, ale jelikož bylo počasí vážně hrozné, začali jsme si pohrávat i s myšlenkou hostelu. Zkusili jsme tedy dva (jinak ostrov ubytovacíma kapacitama úplně neoplývá), ale oba měly beznadějně plno. Nakonec jsme našli plac lehce v závětří (jelikož krom deště i dost foukalo) v Glen Varragill. Zůstali jsme v autech (postavených těsně u sebe) a rozjeli párty. Octávka byla bar, kde se míchaly drinky, my byli přestupní stanice, kde se část drinků zužitkovala a část poslala dál do třetího vozu. Bára s Martinem si nakonec postavili svůj malý stan vedle aut a my měly s Evčou autíčko pro sebe.

6.DEN (7.7.2016) - celková trasa: 219 km

Jaké to bylo druhý den ráno pro kluky překvapení, když zjistili, že jsme s Evčou spali v autě sami dvě, Ondra s Luci taky v autě ve dvou a oni se mačkali ve 4 pěkně v octávce :D Naštěstí už bylo pozdě a my vyrazili projet okruh po ostrově s pár zastávkami. První byla v Portree (hlavním městě ostrova), projeli jsme kolem Old Man of Storr, kde nemělo kvůli "nádhernému" počasí ani smysl zastavovat, jelikož jsme skalní útvar viděli jen v hodně husté mlze, pak jsme se zastavili na Kilt Rock, odkud přímo do moře stékal vodopád Mealt Falls, odtud jsme se vydali do vnitrozemí na Quiraing, kde jsme chtěli uskutečnit 7 km trek, ale jelikož se nedoporučoval ve špatném počasí, v zájmu zachování zdraví jsme to odpískali. Na severu ostrova jsme pak zastavili na Duntulm Castle a nedaleko šli na prohlídku v takovém ostrovním skanzenu s názvem Museum of island life. Po západním pobřeží jsme se pak vraceli přes Portee a stejnou cestou z ostrova jako den předtím. Počasí se bohužel nezlepšilo během celého tripu na ostrově.

Dále jsme se vydali zase po pevnině (i když UK je taky ostrov :D ) na severovýchod až do Grudie, kde jsme našli super piknikové místo na stany a gril.

7.DEN (8.7.2016) - celková trasa: 378 km

Hned ráno jsme vyrazili do Inverness. Po cestě jsme se stavili ještě na kaskádovitých vodopádech Rogie Falls, kde jsem původně chtěla den předtím přespávat. Kolem 11.hodiny jsme byli v Inverness. Já si poprvé vyzkoušela parkování v parkovacím domě, který mě dycky děsily a zvládla jsem to :D Teď už mě děsí jen trajekt...A rozjížděný do kopce teda stále :D Ale to je zas trochu jiná kapitola :) Všichni jsme se rozprchli po městě. S naší skupinkou (Luci, Ondra, Evča) jsme si dali fish&chips (takže mám zas na rok splněno), ochutnali jsme black pudding a haggis jakožto skotskou specialitu (je to něco na motivy našeho prejtu, ale ten mi chutná víc). Pak jsme se náhodně potkali ve městě s našima klukama a šli jsme do muzea Titanicu. Fakt drsný. Nic podobnýho jsem asi ještě neviděla :D Pak samozřejmě nechyběla náštěva Primarku a kolem 16.hodiny jsme už vyráželi na jih zpátky do Anglie.

Po cestě jsme se zastavili ještě v Melrose, abychom si prohlídli Melrose Abbey, což stálo za to. Pak jsme jeli za ostatními, kteří mezitím našli místo na spaní na nějakém poli nedaleko Jedburghu, odkud už to bylo asi jen 15 km na anglické hranice.

8.DEN (9.7.2016) - celková trasa: 331 km

Dnes byl náš cíl jasný - York (resp. u něj přespat a další den ho navštívit). Po cestě jsme udělali rychlozastávku ještě na Jedburgh Abbey, což byl takový menší brácha opatství z minulýho dne v Melrose. V Corbridge jsme pak ještě odbočili na Hadriánův val, udělali si procházku, pak jeli do Housesteads roman fort, kde byly zbytky římského opevnění. Zde šli dovnitř samozřejmě jen naši nadšenci Bára a Martin :) Před Yorkem jsme si ještě prošli město Knaresborough, kde bohužel už měli zavřeno v Mother Shipton´s Cave, kam jsme chtěli jít. Pak už jsme šli hledat kemp. Jeden jsem objevila na Wiki camps, ale bylo to jen u nějakýho baráku pár karavanů, vypadalo to tam dost soukromě a nikde nikdo. Tak jsem mrkla do appky znova a objevila ještě jeden asi 7 km odtamtud. Když jsme tam dojeli, byli všude samé karavany, stan žádný. Ale za to jich tam bylo mraky a obrovská zelená plocha. Šli jsme se optat, co a jak, jestli bychom tam mohli přespat. Paní "domácí" byla moc milá a řekla nám, ať si stany klidně rozděláme opodál (upe na druhé straně kde nikdo nebyl) na pěkném trávníčku a že jí máme dát třeba 8 liber za stan. Což byla nádhera, jelikož to vycházelo na 3,20 libry/os. Opět jsme spali v Anglii a opět pěkně fučelo, stejně jako na cestě do Skotska. Gril jsme ale nakonec rozdělali.

9.DEN (10.7.2016) - celková trasa: 293 km

A byl před námi poslední den. Jelikož Honza vezl druhého Honzu zpět na farmu a kluky rovnou na letiště, odpojili se od nás a prošli si York sami. My jsme tam byli dýl, prošli téměř celé město i s hradbami, omrkli Minster a asi ve 3 hodiny odpoledne vyrazili směr Sapiston. Martin, Barča, Ondra i Evča u nás ještě pár dní zůstávali.

Celková trasa po Skotsku byla cca 2500 km.

Skotsko bylo celkově fakt nádherné. Jen mě mrzí to počasí na ostrově Skye. Určitě se tam chci ještě mrknout. A letos nás čeká trip v podobném duchu tentokrát Irskem :)

Fotoalbum na fb: https://www.facebook.com/media/set/?set=a.10206687319884960&type=1&l=b6f6dbb4f2