Zpověď pro otrlé...

Dnes jsem se pustila do trochu odvážnějšího tématu. Vlastně do úplně nejodvážnějšího, jaký jsem kdy na veřejnost vytáhla. Nebylo to úplně z mé iniciativy. Spíš jsem se dozvěděla o jakémsi plánovaném projektu jedné mé kamarádky, která dává dohromady příspěvky a články různých žen o tom, jaké mají zkušenosti s hormonální antikoncepcí. Dejme tomu taková osvěta, z které by měla časem vzniknout kniha jako poselství ostatním ženám. A tak jsem si řekla "A vlastně, proč ne". Obyčejně mi nevadí bavit se s kýmkoliv o čemkoliv, ale chápu, že tohle není typ článku pro slabší povahy. Zejména pak ty mužské, jelikož vím, jak většina z nich reaguje, když se snažím tohle nebo podobné téma s nimi otevřít. Upřímně si ale myslím, že by si tenhle článek měla přečíst každá žena a věřím, že silní muži si ho přečtou také a jistě jim něco dá...

Pracovní nasazení

Název minulého článku "Karma aneb teď už bude jenom líp!" vypadá, že se vážně vyplňuje. Od mých posledních obav o práci a řízení mého nového auta uplynul cca týden a půl a já nejen že řídím téměř každý den a v autě už nervózní ani nejsem (jen než dojdu od dveří baráku a sednu si do auta - to snad pokaždý stejně), ale už od minulé středy chodím do práce. Minulý týden jsem byla středa a pátek na tzv. Shadows, což jsou zkrátka neplacené zkušební směny. Byla jsem v jednom "pečováku" (residental home) tady nedaleko na obou dvou směnách a ač jsem měla problémy s některými slovíčky, všichni tam byli hrozně milý a tak nějak jsem se do toho dostala, i když se mám stále hodně co učit. 

Karma aneb teď už bude jen líp!

Nejprve bych se asi měla omluvit, že jsem na blog teď nějakou dobu (přes měsíc) kašlala... Březen byl opravdu hektický a nebylo toho zrovna málo... Měla jsem nějakou pošpiněnou karmu (i dost lidí v mém okolí) a nic se nedařilo jak mělo. Ale teď zpátky na začátek! Když jsem Vám psala naposledy, byla jsem čerstvě po školení do mé nové práce.