Dneska to nebude vtipné...Ani nijak zábavné...Takže vy, co můj blog čtete proto, aby jste se pobavili, přestaňte rovnou, ať se zbytečně netrápíte... Myslím to vážně! Nerada bych Vás zklamala :)
Chtěla jsem psát, ale měla jsem v sobě nějakej divnej blok posledních pár dní (a ještě ke všemu to moje dnešní dlouhý vedení...) a zkrátka jsem nějak nemohla...A tak...
...mi napsal: "Tak napiš o mně"! A má pravdu. Je to můj blog, můžu si psát o čem chci :) Takže dneska budu psát o něm! Protože si to zaslouží :) I tenhle blog je vlastně na světě hlavně díky němu :)
Ve svém okolí mám hodně lidí. Některé dobré, některé horší, asi jako každý člověk. Ale troufám si říct, že ti lepší převládají. Tak nějak člověk k sobě přitahuje podobné typy lidí. Proto se mi málokdy stane, že na blind s někým neznámým někam jedu a nerozumíme si. To se mi vážně moc nestává. Naopak, často si říkám, že potkávám tak podobné lidi, že to až není normální...
Člověk, o kterém mluvím je naprosto neskutečný. Občas si říkám, že ani není z tohohle světa. To, jak má dobré srdce, jak miluje život a lidi kolem sebe... Je to nádhera. Člověk má vždycky lepší den, když od něj slyší (v mém případě spíš čte) jen pár slov... Pro mě osobně je tento člověk takovou velkou (a přitom není nijak velký - vlastně takový Malý princ :)) elektrárnou, ke které stačí jen na chviličku přijít a ta energie je cítit všude ve vzduchu.
Pokaždé, když je mi smutno, stačí pár minut konktaktu s ním a z černého světa udělá rázem bílý! Nechápu, jak to dělá, nevím, kde se v něm ta síla bere. A i přesto, že nemá doléčené své vlastní srdíčko, dokáže naplňovat srdce ostatních :) Paradoxem je, že jsme se v životě viděli...kolikrát? Dvakrát? Já myslím, že ano :) Ale napsali jsme si opravdu tisíce smsek a zpráv na messengeru, tak možná je to tím, ale mám pocit, že ho znám léta... Možná i celý život...A přitom je to sotva pár let :)
Nikdy nezapomenu na tu chvíli, kdy jsem ho poznala, jak seděl na baru a nenápadně pokukoval a vyptával se všech okolo: "Kdo je ta neznámá slečna?" :D Ten jeho obrovský úsměv a upřímné oči :) A pro mě byl tenhle muž jako přírodní úkaz...Jakoby spadl z nebe...Říkala jsem si: "Kde se tady vzal? Jezdím sem odmalička a nikdy jsem ho tu neviděla..." Pak jsme se dali do řeči a bylo to...Stejná krevní skupina :) Jestli doslova, to nevím...
Čím jsem si ale jistá je to, že velkou roli v tom, jak je super hraje fakt, že se narodil ve znamení raka. Já vím, teď si říkáte "ježiš, ona sem tahá znamení". Ale myslím to vážně. Já jsem totiž snad ještě nepotkala člověka, který by byl narozený ve znamení raka a já ho neměla ráda nebo mi dokonce naprosto nepřirostl k srdci (Že Kačenko :-* - což potěší i dotyčného muže, o kterém tenhle článek je...Myslím fakt, že jsou narozeni ve stejném znamení) A že mám kolem sebe raků jak...teď jsem dlouho vymýšlela slovo, abych nebyla sprostá...NAPLAVENO! Jsou to úžasní lidé a jestli chcete v životě skvělýho partnera, sáhněte po rakovi. Nebudete litovat :) Já mám tu smůlu, že jsem chodila už s téměř všema znameníma kromě raka... Kruté že? :D
Vím, že si teď spousta z Vás říká "Bože, ta je do něj zabouchlá ne?" Ale věřte nebo ne, o tom to vůbec není a vážně nejsem :) Vlastně mě tak napadá "Kéž bych byla " :D Ivánek to napsal krásně, takže použiju jeho slova: "On totiž nikdo moc není zvyklý na upřímnost...měli bychom ostatním říct, co pro nás znamenají, nikdy nevíš, kdy to může být naposledy a potom už je pozdě litovat". Ten kluk je prostě jak můj guru. Když o něčem pochybuju, on mi to v hlavě hned srovná :)
Mohla bych se tu rozplývat ještě hodiny, ale to podstatné jsem řekla, takže... Mám tě ráda a buď přesně takovej, jakej jsi, protože nemáš chybu! (To ber jen jako slovní obrat, chyb máš jak máku...Máme je totiž každý a je to dobře, kdybychom byli dokonalí, nebylo by co tvarovat :)) A vy ostatní, říkejte ta tři (ne)obyčejná slova lidem, kteří Vám za to stojí...Nebudou tu napořád...
A pozitivní zpráva na závěr? Neumřu sama s kočkou v malym bytě! Už mám spolubydlícího! :D
Žádné komentáře:
Okomentovat