neděle 21. února 2016

Přestavba domu...


Nejdřív asi začnu tím, jak jsme se vůbec k celé přestavbě domečku dostali. Asi už jsem v nějakém článku psala, že s Honzou (co s ním bydlím) jsme se poznali na podzim v Anglii na farmě, takže se známe asi 5 měsíců :) Ve zkratce: mě lákalo zahraničí, Honza mi řekl, že v Anglii plánuje  2 - 3 roky zůstat, má tam práci, a že pokud chci, můžu za ním přijet a bydlet s ním v domečku na farmě. Honzu jsem měla ráda snad od první minuty, co jsem ho poznala, takže mi to přišlo jako super nápad a hlavně nová výzva! A ty já přece ráda :) 

Za Honzou jsem měla letět 20.1.2016 a už když jsem u něj byla po Vánocích, tak mi říkal, že má nabídku pronajmout si tu dvoupatrovej baráček. Tak super, byli jsme domluvení, že mi pošle nějaké fotky až se tam půjde podívat. Ale leden plynul a fotky stále nikde. Nastal den D a já letěla do Anglie. Bez fotek, jen jsem věděla, že se Honza rozhodl baráček vzít :) Plán byl asi takový, že na baráčku jsou ještě dělníci a dodělávají nějaké věci, ale v sobotu dostaneme klíče a můžeme se tam jet podívat (tři dny po mém příletu). 

MŮJ POKOJ PŘED:


Sobota nastoupila v plné parádě a my jeli do domečku. První dojmy: Zvenku pěkný cihlový baráček v britském stylu - řadovka mezi dalšími pěti baráčky. Lokalita hezká a klidná. Tady se bude bydlet! Šok nastal o chvilku později, když Honza odemkl a my udělali první kroky do nitra domečku! V tu chvíli jsem nevěděla, jestli brečet nebo se smát :D Napadlo mě "To si snad děláš pr***, takové práce, co tady na tom bude, z toho se zblázníme." Abych Vám to trochu nastínila... Představte si domeček, ve které prý bydleli něco jako britští romové (podle slov majitele). V koupelně byly tak černé zdi, že to vypadalo, že uprostřed místnosti si předešlí nájemníci vždy rozdělali oheň než se šli koupat. Nutno podotknout, že kuchyňskou linku, vanu a záchod jsme dostali nový (halellujah!). Všude po zdech byly otisky rukou a čáry asi jako když si měsíc (to minimálně) neumyjete ruce a pak s nima tu zeď osaháváte (jen hádám, nikdy se mi nestalo, že bych si měsíc neumyla ruce). Všude byly hromady prachu a usazené špíny. Asi jsem ještě z žádného místa neměla větší pocit, že musím zákonitě do dvou minut dostat žloutenku nebo něco podobného :D

MŮJ POKOJ PO:





Na jednu stranu jsem věděla, že to bude sakra náročné, ale na druhou to byla prostě výzva! A ty se musejí brát za pačesy... Takže jsem se na to nakonec začala i těšit. 

S Honzou jsme začali plánovat, co a jak uděláme, který pokoj bude čí atd. V celym domě jsme se rozhodli vymalovat, i když na nás Britové koukali jak na blázny "Jakože malovat? Cože? Proč?", oni totiž všude a všechno tapetují...Takže tapeta byla prostě v každé místnosti včetně koupelny. Během dalšího týdne jsme začali nakupovat věci na malování a úklid a vozit je do baráčku. Nakoupili jsme vybavení v charity shopech, což je tady taková obdoba našich bazarů, jen zcela nesrovnatelná. Jsou to obchody, kde koupíte nábytek, elektroniku, domácí spotřebiče atd. za lidové ceny. Jsou samozřejmě použité, ale to nám nevadilo. Tak jsme takhle nakoupili postele, skříně, zrcadlo, gauč... (později i pračku) a vše nám to měli do baráčku dovést v pátek. 

HONZŮV POKOJ/OBÝVÁK PŘED:


V pátek vše dovezli a my začali s prvním malováním. Jako první byl na pořadu dne můj pokoj :) Jak jinak samozřejmě... A taky jsem nemohla mít obyčejné stěny v barvě magnolie jako bylo v plánu v ostatních místnostech. Já si vymyslela rovnou trojkombinaci, aby to neměl Honzík moc jednoduchý hned do začátku. Takže jedna stěna v barvě magnolia, dvě krásnou pozitivní zelenou a jedna takovou šedo-hnědou :) Honza vše zvládl na jedničku, problém nastal až ve chvíli, kdy jsme potřebovali malovat rohy a hrany a zjistili jsme, že na to nemáme příslušné štětce! No chvíli jsem se s tím patlala a pak jsme se usnesli, že v sobotu něco koupíme a doděláme to posléze. 

HONZŮV POKOJ/OBÝVÁK PO:

Na řadu přišlo stěhování nábytku. Pánové, kteří totiž ráno nábytek dovezli (byly dva plus Honza) řekli, že skříně jsou moc těžké a nahoru je nedostanou, takže si je budeme muset rozmontovat a nahoru mi vynesli jen letiště (které se dá rozložit na dvě části, které jsou vážně lehoučké). Údajně zkoušeli i skříně a nedali to. Tak jsme se s Honzou chopili nejprve jedné, posléze druhé skříně a oboje nahoru vynesli sami (bez rozmontování). Podotýkám, že mám vážně muší sílu, takže tímto chci poděkovat pánům z charity shopu, že mi zajistili pěkný workout při pátku :D Tady bych ještě ráda zmínila vtipnou historku, kdy jsme si v týdnu v charity shopu objednali všechen ten nábytek, tak i nový stůl a 4 židle. To nám donesli rozložené v krabici s tím, že si to odvezeme rovnou. No a když pak v pátek dovezli všechen ten nábytek a odjeli, tak si Honza všiml druhé krabice, takže nám pánové stůl a 4 židle dovezli podruhé :D Takže toť jen taková vtipná vsuvka... Po vymalování, uklizení a stěhování jsme naposledy jeli spát do domečku na farmu. V sobotu už jsme se totiž chtěli natrvalo přestěhovat do nového domku. 

KUCHYNĚ PŘED:


Sobota je tu a pokračujem. Tentokrát Honzův pokoj/obývák (jelikož je baráček dost velký, plánujem, že tu budeme ve třech, proto má Honza pokoj ve spodní místnosti s krbem a krom toho, že tam má postel je tam navíc i gauč a pokoj slouží i jako společenská místnost v případě potřeby). Honzův pokoj byl oříšek. Zasádrovat všechny ty díry a nedostatky ve zdech, to si teda máknul. Opět to ale zvládl na jedničku a šlo se malovat. Pokoj je veliký 4*3,60m, tak to nějakou chvíli zabralo. Stěny v barvě magnolia a stěna s krbem tou šedo-hnědou, co mám v pokoji i já :) Nutno podotknout, že vždy zatímco Honza maloval, já natírala dveře a když měl nějakou stěnu hotovou, dodělávala jsem štětcem rohy a hrany, abyste si nemysleli, že když Honza dělal, já na něj koukala :D Po vymalování Honzova pokoje jsme nastěhovali veškerý nábytek do mého pokoje, Honza si dal ke mně do pokoje matračku na spaní a čučeli jsme na film (s cheesecakem samozřejmě :D ) Sobota za námi a skóre bylo následující: dva pokoje vymalované, troje dveře natřené a na neděli na malování nachystaná kuchyň a koupelna. 

KUCHYNĚ PO:


Vše zatím klapalo podle plánu a my se nejprve pustili do kuchyně. Logicky byste si řekli, že už by měla být vymalovaná, když tam instalovali linku... Ale to si jen myslíte, tak to v Anglii nechodí. Linku Vám v klidu prdnou na nechutnou špinavou zeď a vůbec je to nezajímá. Takže malovat zákoutí a plochy kolem linky bylo téměř všude na štětec (což byla výhradně moje práce, takže zatímco já se drbala s kuchyní, Honzík se šel vrhnout na koupelnu). Paradoxní je, že čím menší místnost v tomhle domě, tím větší práce na ní je. Nejhorší totiž byla právě koupelna a chodba, které jsou opravdu nejmenšími místnostmi. Obě místnosti totiž pokrývala super tapeta, které jsme se nemohli zbavit. A tak Honza máčel a máčel a škrábal a škrábal až byla koupelna ve stavu, kdy se dala vymalovat. Po dodělání těchto dvou místností jsme nastěhovali Honzův pokoj/obývák, aby už mohl spát ve svém :)

KOUPELNA A CHODBA PŘED:


Během víkendu jsme ještě objednali koberce do Honzova pokoje a do horního velkého pokoje. Ty měli přivést ve středu. Po víkendu jsme tedy měli hotové 4 místnosti (tzn celý spodek kromě chodby a můj pokoj nahoře). V týdnu, když byl Honza v práci jsem uklízela, natírala další dveře a futra, vytírala... zkrátka dělala všechny ty "neviditelné práce"... Ve středu přijeli s koberci (kdybychom věděli, jak lehké koberce mají v Anglii, a že se dají tak lehce zlomit, přivezli jsme si je sami v autě už minulý víkend a nedávali 30 liber za dovoz - no neva, chybama se člověk učí). Hned ve středu jsme se tedy pustili do koberce v Honzově pokoji. Byla to docela sranda, když uvážíte, že v pokoji byl nábytek, který jsme museli přesouvat z jedné půlky na druhou a vyřezávat koberec podle krbu byla taky bžunda :) Naštěstí mě tyhle piplavý práce fakt baví, takže moje vysněný zaměstnání v příštím životě? Vyřezávačka koberců :D 

KOUPELNA A CHODBA PO:

Když nad tím totiž tak přemýšlím, tak my máme s Honzou přirozeně rozdělenou práci. Já mám ráda právě ty minimalistické práce, takže natíraní dveří a futer, rohy při malování nebo řezání koberců, to je vážně moje :) Honza pak dělá ty klasické mužské práce jako malování válečkem, sádrování a štukování zdí, škrábání tapet atd. Tady je třeba taky zmínit to, že Honza je prostě vysněnej chlap každý ženský. On mě totiž pořád chválí! Neskutečný :) Na to já totiž nejsem vůbec zvyklá, takže mě to uvádí až do rozpaků, kolikrát jsem za poslední měsíc slyšela, že jsem šikulka :) Občas si až říkám, že bydlet s takovym chlapem si snad ani nezasloužim :D

POKOJ PRO TŘETÍHO SPOLUBYDLU PŘED A PO:
Po celotýdenním uklízení tu byl další víkend... Prioritou bylo v pátek oškrábat zeď se superdržící tapetou v chodbě, v sobotu vymalovat chodbu a velký pokoj v druhém patře a v neděli zajet do charity shopu sehnat pračku. Vše se opět zadařilo podle plánu. V sobotu jsme ještě položili koberec ve vrchním pokoji, takže bylo zase řezáníčko řezání...juch! A v neděli jsme sehnali super pračku. 

Během týdne jsem zas uklízela a natírala další dveře a futra v chodbě a už nám kromě malého pokoje nahoře a schodiště nezůstalo nic nedodělaného. Zdi okolo schodiště Honzík vymaloval právě dnes, přes týden natřu schody, zábradlí a vchodové dveře a už bude náš nový domov úplný!!! 


Žádné komentáře:

Okomentovat