pondělí 18. února 2019

Vietnam - výlety v okolí Dalatu

Elephant waterfalls
Momentálně jsem už třetí týden v Dalatu. Dostala jsem se tu k dobrovolnictví (trochu jako slepý k houslím), tak jsem zůstala o něco déle, než jsem plánovala. Obecně se mi ale Dalat líbí, takže mi to ani trochu nevadí. 

Prvních pár dní jsem tu sama jen tak brouzdala a objevovala město a jeho blízké okolí. Po čase mi ale víc než dost začala chybět společnost na výlety a tak jsem se rozhodla využít moderních technologií jako je couchsurfing a tinder

Couchsurfing je super věc. Až doteď jsem žila v domnění, že couchsurfing je dobrý jen na to, když chcete u někoho spát zdarma. Omyl. Na couchsurfingu můžete najít taky vychytávky jako jsou EVENTS, kdy prostě sami zorganizujete nějakou událost, na kterou byste chtěli sehnat lidi a nebo se k nějaké přidáte.Další vychytávkou jsou HANGOUTS, což je obdoba událostí, jen bez detailů. Je to vlastně jen taková krátká věta, kterou "nalákáte" někoho dalšího na podobnou věc. Můžete tam třeba jen napsat "Chci jít na pivo" a lidé ve Vašem okolí to vidí, a když chtějí jít na pivo, přidají se k Vám a napíšou Vám. Já takhle získala super bandu na trek, na který jsem chtěla vyrazit.

pátek 1. února 2019

Vietnam - od moře do hor...

Tak jak se Mui Ne první den zdálo jako ráj, druhý den už jsem měla celkem dost. Jelikož mě ale poslední 3 dny na cestách trápila horečka, kašel a rýma, tak jsem tu potřebovala chvíli pobýt a dostat se z toho. Už druhý den jsem ale zjistila, že jsem se dostala do ruské enklávy, kde na místňáka skoro nenarazíš a když, tak na tebe bude mluvit rusky. Velice příjemné. Krom toho nevím, co je horší, že jsem doteď téměř neviděla anglické nápisy nebo to, že teď naopak vidím všude všechno v azbuce. Vážně hrůza. Jelikož Rusáky zrovna nemusím, začala jsem se cítit fakt divně. Je tu ale pátek a já jedu ve 12:30 směr Dalat a tam se neskutečně těším. Kvůli tomu že kolem mě bude konečně zase příroda...hory...vodopády... Ale hlavně tam nebude už to příšerné vedro a jelikož to není u moře, je velká pravděpodobnost, že tam nebude tolik Rusáků 😁 

úterý 29. ledna 2019

Momentálně ve Vietnamu

Ahoj, ahoj a ještě jednou ahoj...

Ano, já vím, jsem ostuda a třičtvrtě roku jsem si nenašla čas na napsání všech těch článků, které sem dlužím... Kuba už je skoro dopsaná. Chybí mi už jen kousek a opravdu slibuju, že se tu objeví co nevidět. 

Rozhodla jsem se ale dnes napsat tenhle mezičlánek, jelikož jsem zase poslouchala nějaký podcast od Matouše z Travel Bible  a vždycky mě to tak strašně nakopne a mám neskutečnou chuť psát. Ono to tak asi nevypadá s tím, jak dlouho mi trvá ten článek vždycky napsat, ale fakt strašně ráda píšu. Já jsem totiž taková, že strašně nerada ten článek opouštím a kouskuju si ho, takže to chci napsat v kuse (což jsem pokaždé až teď do té Kuby, kterou mám rozepsanou, dělala) a vím, kolik času mi ty články zaberou a v průměru (podle délky cesty) to bývá 7 - 14 hodin, což je vážně něco najít si takový čas v kuse. No a co si budem, někdy ten čas i mám, ale zas není nálada nebo chce člověk holt dělat něco jiného a tak 😀

úterý 10. dubna 2018

Irsko (29.6. - 10.7.2017)

29.6. Dublin
Nás první den v Irsku začal jak jinak než Dublinem, kde jsme měli v plánu strávit dva dny. Na výpravu do Irska nás tentokrát bylo 8, takže dvě auta. 29.6. jsme letěli s Láďou do Dublinu, kde jsme byli už kolem 8 ráno. V kiosku na letišti jsme si koupili zpáteční lístek na autobus do centra (12 euro). Vystoupili jsme kousek od našeho hostelu (Egali hostel) s tím, že se půjdeme zeptat, jestli si tam nemůžeme nechat krosny. Ostatní (4 lidé) měli doletět až 16.30 z Prahy a Lucka s Honzou až 1.7. s tím, že Dublin vynechají. Recepční v hostelu nám nabídla, že můžeme rovnou udělat check-in (jelikož peníze na auto i ubytko dycky vybírám předem, tak mi to nevadilo), zkusili jsme to, ale vše zkrachovalo na tom, že jim nefungoval terminál. Nezbývalo než doufat, že odpoledne už půjde. 

neděle 5. listopadu 2017

Dominikánská republika (22.4. - 7.5.2017)

V rámci nemoci jsem se rozhodla hecnout ještě Dominikánskou republiku, aby už mi zbývalo z restů jen Irsko z července. Pak už byly jen nějaké menší výlety po UK a Skotsku plus 5 dní ve Finsku a Stockholmu s holkama, ale o tom psát článek nebudu :)

O tom, že pojedeme do Karibiku jsme se začali bavit už v létě 2016. Jelikož většinou hodně lidí jen dost namluví, ale ve výsledku pak s Vámi nejedou a Karibik není úplně nejlevnější záležitost, rozhodli jsme se s Luci a Honzou (spolubydlící z UK), že poletíme do Karibiku ve třech. Neměli jsme úplně striktně vybranou destinaci. V potaz přicházela právě Dominikána, Kuba a Mexiko. Jelikož jsme si chtěli koupit komplet zájezd s All-inclusive (a dopřát si tak lehce posh dovču) přes server holidaypirates.com (přes který hledám hodně akcí z UK a byly jsme přes ně i s Luci na té Maltě). Domluvili jsme se, že budem stránky sledovat a do konce února něco koupíme.
Nakonec jsme koupili 13.2. Dominikánskou republiku od 22.4. do 7.5. (teď mě napadá, že to je stejný termín jako máme teď Kubu 22.11. - 7.12. - epický :D ), s All-inclusive, v hotelu Be Live Collection Marien s příletem na letiště Puerto Plata za 831 liber se zpáteční letenkou z Londýna Gatwicku a cestovkou Thomson.
Nemá moc cenu vypisovat v tomhle případě jednotlivé dny extra, jelikož jsme měli jen tři takové výlety - dva na jeden den a třetí na dva půl. Takže Vám spíš popíšu, jak to bylo v resortu a popíšu výlety včetně cen a informací o dopravě :)

sobota 4. listopadu 2017

Portugalsko (5. - 11.3.2017)

Tak jelikož jsem už pár dní nemocná, říkala jsem si, že bych tady s tím mohla konečně zase trochu pohnout, jelikož mám ještě pořád dost nehotových článků za poslední rok. A to mě za necelý tři týdny čeká Kuba, takže bych s tím vážně měla něco dělat. Jelikož Vás ani o jednu z procestovaných lokalit nechci ochudit :) Dnes se mrknem na můj březnový pobyt v Portugalsku...

Opět jsem měla na konci prosince dlouhou chvíli a už mě svrběly nožičky, kam bych zase vyrazila. Promyslela jsem destinace, kde jsem ještě nebyla a vybrala Portugalsko. Zpáteční letenka vyšla asi na 47 liber a já si ji zkrátka koupila s tím, že buď se ke mně někdo přidá nebo poletím sama. Byla jsem připravená na dvě varianty. Buď poletím sama a budu po Portugalsku stopovat nebo se ke mně někdo přidá a pronajmeme si auto. Jako vždy jsem přidala příspěvek na facebook o tom, zda se ke mně chce někdo přidat. Ozval se "kamarád" Láďa - uvozovky proto, že jsme se jen tak zběžně znali z olomoucké seberevolty a víc než dva roky jsme se ani neviděli ani si nic nenapsali. Tak jsme si začali psát, Láďa si koupil letenky z ČR do Londýna a nezbývalo než se těšit :) Plán byl v termínu od 5. do 11.3. projet trasu mezi Farem a Portem.

úterý 29. srpna 2017

Maroko (15. - 22.2.2017)

Další cesta před námi,tentokrát do Maroka... Letenky opět stály úplný nic (zpáteční 45 liber), takže se nedalo odolat...

15.2.2017

Osprey výprava :D
Poslední noční směna, vyspat se a hurá na letiště. S horečkou a ucpanýma dutinama. V půl 4 odpoledne jsme vyrazili Honzovou octávkou na Stansted, kde jsme pro ni měli zaplacené ubytování na týden. Jeli jsme já, Honza a Luci s tím, že s Márou (který letěl z ČR) se potkáme na letišti. To se nám povedlo téměř okamžitě, když jsme na letiště dorazili. Společně jsme všichni 4 prošli standardní kontrolou (mně opět šacovali celou krosnu, ale už jsem si zvykla, holt se jim úplně nezdá moje organická kosmetika). Odlétat jsme měli v 18.55, klasicky jsme popojeli k runwayi a  čekali, než budeme moct odletět. Čekání bylo nezvykle dlouhé, vpředu měla jedna slečna jakési "jednání" s hlavní letuškou... Až se naše letadlo najednou začalo otáčet a mířilo zpět k terminálu. Nikdo nevěděl, co se děje, až nás z nevědomosti vysvobodil stevard, který nám oznámil, že se slečna necítí dobře a  my se vracíme na letiště, aby mohla opustit letadlo. Pak budeme muset ještě dotankovat a nechat vyložit celý zavazadlový prostor kvůli jejímu zavazadlu. Nakonec jsme tedy odlétali asi 20.40, tudíž jsme měli  hodinu a třičtvrtě zpozdění. Moje ucpané dutiny celkem trpěly, když jsme vzlétali, ale to ještě nebylo nic proti tomu, když jsme přistávali. To jsem vážně pochopila, co znamená když někdo řekne "mohla se mi rozskočit hlava".